7. díl - je konec?, energetická krize, nesplněná očekávání, budeme muset zavřít

Když už jsme si mysleli, že nás nemůže nic zastavit, dostali jsme facku zleva, zprava a byli jsme hozeni do kruté reality, ve které nás napadalo jediné východisko - farmu nadobro zavřít! Jak jsme se z toho nakonec dostali se dozvíte v dnešním díle.

6.2.2023

Válka na Ukrajině, energetická krize a zima jak v Rusku. Tyto tři nelibé termíny poznamenali naše snažení v uplynulých měsících. Před listopadovým ochlazením jsme měli perfektně našlápnuto a vše vypadalo, že jde podle plánu. Bohužel ceny energií vystřelily strmě nahoru a co čert nechtěl, i my jsme se dostali do problémů. Ani ne tak, že bychom neměli peníze na složenky, ale do cesty se nám postavil pan D. a jeho instalatérské potřeby v místnosti pod námi. Jak nám bylo vysvětleno, vlastní přes 80 % topného systému. Což znamenalo jediné, dokud nezačne topit pan D., nespustí se topení ani nám. Při pohledu do prodejny, kde zaměstnanci seděli v péřovkách, šálách a čepicích, bylo jasno, TOPIT SE NEBUDE! 

Ve hře byl ještě plán B – udělá se nový kotel, který bude úspornější a přestěhuje se k nám do budovy. Světýlko naděje zhaslo, když Lojza řekl, že tento podzim se to dělat nebude, kvůli nejistým cenám energií a vysokým nákladům na firmu, která ho měla zprovoznit.

Prosinec započal a my jsme měli v místnosti kolem 10 stupňů. Bylinkám se to nelíbilo ještě víc než nám. Zato jsme se stali přeborníky v pěstování polomrtvých a plesnivých bylinek. Náš plamínek naděje o úspěšném podnikání pomalu vyhasínal. Vše nasvědčovalo tomu že farmu zavřeme a poslední zhasne ...nebo...

Vzdávat se? Kdepak... Nebyli by jsme to my, abychom nepřišli s elegantním a snad i fungujícím řešením. Rozhodli jsme se celou farmu přestavět, regály dát k sobě a z dvouvrstvé bublinkové folie vytvořit termoregulační stan, který bychom vytápěli. Tento krok jsme později nazvali ruční brzdou, protože nám zachránil farmu! Na velký rozmach a držení se našich nesmělých plánů o růstu jsme při hořkém polknutí rychle zapomněli. Na pořadu dne bylo PŘEČKÁNÍ ZIMY.

Při zvýšených nákladech na energie a znepříjemnění pěstitelských prací jsme byli schopni bylinkám dopřát teplotu okolo 16-20 stupňů. Ovšem mimo stan se teplota pohybovala kolem příjemných 10 stupňů, což znamenalo jediné - termoprádlo, čepice a rukavice. Své o tom může vyprávět i Markétka (maminka), která se v lednu stala na týden šéfkou farmy, když jsme se jeli s Luckou raději ohřát na týden k moři a načerpat novou energii. Svou práci zvládla na jedničku a za asistence Terinky se stala jednou z nejlepších brigádnic.

Abychom nebyli jen negativní, podařilo se nám i pár pěkných počinů. V říjnu jsme s Tomášem (bratrancem) vyrazili na pracovní štaci do Polska, kde jsme nakoupili celou paletu pytlů se substrátem. Finanční úspora vyšla na 10 tisíc. K tomu jsme se s poláky skamarádili a zajistili si kontakty pro další nákupy. Fáro jsme měli zajištěné přes XXXLutz kde Tomáš vyjednal Slevu 100 %, takže jsme se vozili zadarmo. Menší neduhou byla omezená rychlost naší káry na 100 Km, což nám trošku ubíralo kredit při pouličních závodech.

To byla jen taková vsuvka pro radost, teď zpátky do pochmurného prosince. Začátkem měsíce jsem vymyslel předvánoční kampaň na prodej vánočních salátů, kterou jsem pomocí placené inzerce promoval na sociálních sítích. Reklama měla kolem 3 000 zhlédnutí, ale žádný vyplněný formulář. Pravda vyšla najevo asi po 14 dnech, kdy mi paní, která si u nás objednává saláty pravidelně napsala email, že jí vůbec nechodí potvrzení objednávky. Teď už mi bylo vše jasné... Při úpravách webu a přesunu registračního formuláře na jinou stránku se vymazala emailová adresa, kam měli objednávky chodit. Výsledek? Všechny objednávky skončili v internetovém propadlišti, nikdy nebudou dohledány ani doručeny (omlouváme se!).

I přes tyto nesnáze se nám podařilo prodat asi 30 krabiček salátů přes Vánoce, což považujeme za úspěch. Všechny překážky, které se nám staví do cesty bereme jako výzvu a součást naší cesty. Koneckonců je to i docela zábava 😊.

Sečteno, podtrženo

Místo vysněných 10 restaurací máme 3, místo přijmu 20 tisíc máme kolem 10.  Za poslední 4 měsíce jsme místo slibovaných krůčku v před zůstali stát na místě. My se na to však díváme z druhé strany a jsme hrdí, že jsme to nezabalili a naopak se cítíme silnější a motivovanější než kdy dřív. Blíží se jaro a slibujeme, že až roztaje poslední vločka sněhu tak něco uvidíte!

Cíle

• Přečkat zimu
• Nezmrznout
• Pravidelně se účastnit trhů
• Dosáhnout 10 restaurací

Ohlédnutí

Byla to pro nás zatím největší zkouška. Reálně jsme seděli doma na gauči a přemýšleli, že farmu na zimu zavřeme, jenže nám bylo jasné, že by to znamenalo ztrátu i těch 4 restaurací které jsme měli a také zastavení progresu v našich experimentech a pěstebních dovednostech. Věděli jsme, že řešení musí existovat, stačilo ho najít. Byli jsme velice smutní, že jsme farmu připravili, ale nemůžeme růst, ale když se na to dívám zpátky, nebylo ani moc kam. Zájem o mikrobylinky nebyl takový, jaký jsme si představovali, což bylo způsobené slabým marketingem a nízkou viditelností našich služeb. Dny, které jsme trávili na farmě byly spíš za trest než za odměnu a my jsme měli jediný cíl, přečkat toto těžké období a nevzdat se.

Po odeznění zimy jsme se do toho opět pořádně opřeli a s novými zkušenostmi, které nás zocelili jsme se znovu pustili do díla!

Co přinesl následující půlrok a především na jakou mezinárodní akci, která měla vše změnit jsme dostali pozvánku se dozvíte v následujícím díle, který bude vycházet v březnu.

Moc děkujeme za přečtení a podporu!

Lucka + Dominik