1. díl - Jak jsme začali pěstovat
Slušelo by se říci pár slov o našem životním nastavení a situaci, ve které se aktuálně nacházíme. Lucka, která se po dokončení studia chemického oboru na Karlově univerzitě rozhodla, že na akademické půdě ještě neřekla poslední slovo, s lehce nahořklým úsměvem odeslala přihlášku na doktorát. Je přece krásné, prodloužit si studentský život, co myslíte? Já jsem měl po úporném boji za sebou bakalářské státnice a motivován svým chytřejším protějškem jsem kývnul na pokračování v honbě za tří písmenkovým titulem v oboru podnikání. Oba jsme velmi těžce zaměstnatelné individua, neboť k tomu, abychom svou práci dělali naplno, potřebujeme její hlubší smysl. Před Luckou se otevíraly útroby nejrůznějších laboratoří, kde by sluneční světlo viděla při troše štěstí jen zřídka... Mě s největší pravděpodobností čekala kancelářská židle v bance či korporátní sféře. Naše večerní rozpravy vždy končili stejnými otázkami: "Co by jsme chtěli dělat, kdyby nezáleželo na penězích"? "Co by nás skutečně naplňovalo?"
Já jsem chtěl vždy zakládat podniky, být svým pánem a dělat věci po svém. Jenže jsem nedokázal najít ten správný směr. Ačkoliv jsem například rozjel business s opravami iphonů nebo dovážel lidem herní konzole, které jsem půjčoval, vždy to skončilo vyhasnutím motivace a ztráty morálky z důvodu osobního nenaplnění. Lucka, energetická žena s vytříbeným smyslem pro detail a pečlivost, našla zalíbení v rostlinkách. Ani nevím jak se to stalo, ale najednou se z našeho bytu stala botanická zahrada :). Tolik druhů kytiček jsem snad nikdy předtím neviděl.
V neposlední řadě jsme se začali aktivně věnovat zdravému životnímu stylu a problémům, kterým současná společnost trpí. Nejsme žádní eko - aktivisti, ale jsou tu určité věci, které často nevědomě přehlížíme. Především jde o kvalitu potravin a využívání plastů snad úplně všude a na vše. Tehdy se nám tyto myšlenky neustále honily hlavou a hledaly si svůj čas. A pak to přišlo...
23.9.2021
Oslněni posledními letními paprsky nasedáme i s Terinkou (naše Border teriérka) do auta a vydáváme se směrem k naším severním sousedům. Rezervovaný máme třídenní wellness pobyt v Polsku. Při delších cestách střídáme hudbu s podcasty. Vybíráme ze širokého spektra témat, abychom si rozšířili obzory. Lucka vybrala jeden o hydroponii. Tehdy jsem slyšel tento pojem poprvé. Jde o automatický systém pěstování rostlinek s velkou úsporou vody. Mezitím Lucka při hledání více informací narazila na microgreens. Ptal jsem se co to je a dostalo se mi vysvětlení, že se jedná o mladou zeleninku, která roste pár dní a chutná úplně stejně jako klasická zelenina. "V Americe je prý spousta farem, které se na ně specializují," říkala... Znělo to vážně zajímavě, tak jsme se domluvili, že si nějaké vypěstujeme a ochutnáme.
25.9.2021
Nabití čerstvou energií jsme se při návratu stavili pro semínka našich prvních microgreens.
2.10. 2021
První sklizeň je za námi. Neuvěřitelné! Chutná to úžasně! Nejsem žádný milovník zeleniny, spíše jsem jí bral vždy za trest než jakou součást jídla, které bych si měl vychutnat. Uděláme si doma malou zahrádku a budeme pěstovat... S uplynutím pár dní jsme dostali nápad, že bychom to mohli zkusit pěstovat pro kamarády a známé. Přeci jen, proč si tento malý zázrak nechávat pro sebe? Oba jsme začali hledat více informací. Lucka se s čerstvě nabitými znalostmi ze školy vrhla na výzkum a způsob nejlepšího možného způsobu pěstování. Já si zatím pohrával s myšlenkou založení provizorních webových stránek, abychom měli naše kamarády kam odkazovat.
10.10.2021
Hledání názvu pro naší budoucí firmu nemělo dlouhého trvání. Chtěli jsme něco tematického avšak se širokým záběrem, neboť jsme již v tuto dobu objevili i léčivé houby, ale nepředbíhejme... Jelikož bydlíme v centru Prahy, pojmenovali jsme naší firmu Praguegreens. Zaregistrovali jsme doménu, instagramový a facebookový profil a vytvořili logo, které je jasné a výstižné.
Cíle
- Zkompletovat webové stránky
- připravit e-shop
- nafotit fotky
- dát ochutnat kamarádům první kusy
Ohlédnutí
Vůbec jsme tehdy netušili, jestli to myslíme vážně, nebo to je jen taková legrace. Nejvíce vzrušující bylo to neznámo, ten adrenalin při každém malém mini úspěchu. Pamatuju si na to, že jsme si řekli, že každý den uděláme malý krůček vpřed a toho jsme se drželi. Jestli se nám podařilo splnit si naše cíle si budete moci přečíst v dalším dílu, který vyjde 17.10.
Děkujeme za přečtení! L+D